TIP: Jak na architektonické analýzy

V posledním díle seriálu Vám chceme představit přístup k analýzám, kterým jsme se ubírali my, v časech našeho studia. Není to tak, že bychom se tímto chválili, ale chceme Vám ukázat na někom, koho možná trošku znáte a sledujete, jak se dá analýzami projít a co si z nich odnést do další otočky nad vašim projektem. Chápeme, že v analýzách se člověk může ztratit, a nebo zaseknout a dělat na nich strašně dlouho a nikam to v podstatě nevede. Analýzám proto věnujte rovnoměrné množství času, jako ostatním fázím. (¼ času semestru)

 

1. Performance centrum. Bratislava. Srdce Bratislavy. R 2007.
Dalibor Dzurilla.

Na Fajnorovém nábřeží jsem analyzoval trasy chodců. Procento zeleně, množství doléhajícího zvuku z okolních cest a průhledy na nábřeží, aby jsem zjistil možnou polohu budov v tomto místě.

Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.03

Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.10
Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.17

Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.24

Vyhrazení průhledových os na vodu.

Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.31

Spojení těchto analýz.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.39
Screen Shot 2015-10-29 at 22.42.45

 

2. Administrativa na rezervě místa. Petržalky. Bratislava. R 2008.
Dalibor Dzurilla.

Druhý pokus analýzy pěších tras jsem vyzkoušel u bakalářky. Kde hlavní pěší trasa definovala nutnost rozdělit pozemek a podřídit jemu tvary hmot administrativní budovy.

Screen Shot 2015-10-29 at 22.50.45

 

3. Struktury Prahy. Hledání. R 2009.
Petra Kříčková. Atelier Romana Kouckého a Edity Lisecová.

Cílem analýzy bylo definovat struktury Prahy. Centrum, město, předměstí, periferie, vnitřní periferie, krajinu, krajinu přechodu. Hranice jsme hledali každý zvlášť nejprve rukou, později počítačem. Výsledky jsme závěrem spojili do soutisku 21 vrstev. Ten objektivněji odhalil jak na tom Praha vlastně je.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 23.42.27
Screen Shot 2015-10-29 at 23.41.01
Screen Shot 2015-10-29 at 23.41.25
Screen Shot 2015-10-29 at 23.41.37
Screen Shot 2015-10-29 at 23.41.46
Screen Shot 2015-10-29 at 23.41.57

 

4. Mediatéka na rozhraní města a parku. Praha. Diplom. R 2011.
Petra Kříčková.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 23.03.08
Screen Shot 2015-10-29 at 23.01.24

 

Která funkce ve Starém městě je introvertní a která je extrovertní?
Čím mohu Staré město doplnit?
Jaký má parcela význam v rámci Prahy.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 23.01.12
Screen Shot 2015-10-29 at 22.59.37

 

5. Prototypální lázně. Praha. Diplom. R 2010.
Dalibor Dzurilla.

 

Co znamená prototyp a jak ho můžeme přetavit do nové funkce současnosti a blízké budoucnosti?
Analýzou starých lázní jsem dostal provozní program, který jsem následně přetvořil do nové hmoty.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 22.56.28
Screen Shot 2015-10-29 at 22.56.34
Screen Shot 2015-10-29 at 22.56.40
Screen Shot 2015-10-29 at 22.56.46

 

Další analýzy k projektu byli věnované místu a dynamickým živlům, které území ovládali.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 22.57.13
Screen Shot 2015-10-29 at 23.05.59

 

Analýza živlů území.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 23.06.11
Screen Shot 2015-10-29 at 23.06.07

 

Veškerý souhrn analýz na jedné straně. Už v převedení do digitálních parametrů.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 22.57.41

 

Analýza zeleně, která se nově objeví ve stávající flóře ostrova.

 

Screen Shot 2015-10-29 at 22.58.57
 

 

6. Fyzická analýza urbanismu. Háje. Praha. R 2009.
Dalibor Dzurilla.

 
Je možné analýzy zvizualizovat i fyzicky? O tom jsem se pokusil modelem, ve kterém jsem natahoval barevné nitě dle funkcí, které v daných místech převládají. Spojoval jsem referenční body, které mezi sebou komunikují.
Síť jsem si pak digitálně ověřil a náhle se mi definovalo místo, kde by se mohlo území sídliště zahustit.

 

_MG_1368
_MG_1204
_MG_1200

 

7. Digitálni analýza urbanismu. Háje. Praha. R 2009.
Dalibor Dzurilla.

Fyzická analýza se přetavila i ve zdigitalizování a zjednodušení.
Cílem bylo popsat jednotlivé složky analýz jako parametry – Zeleň – Funkce – Doprava – Člověk – Vybavenost a dát jim příslušnou váhu a příslušné vlastnosti.

 

To všechno jsem se snažil nějakým estetickým způsobem zaznamenat, abych mohl prezentovat a použít to dále.

 

Picture 1051
Screen Shot 2015-10-29 at 23.56.58
Screen Shot 2015-10-29 at 23.57.47
Screen Shot 2015-10-29 at 23.57.55

 

A pamatujte. Kopírujte na vlastní nebezpečí. A hlavně jako umělci.

 

Kdybyste si chtěli přečíst první dva seriály, najdete je ZDE:

2/12 Analýzy

1/12 Analýzy

 

Jak vybrat ateliér na škole?

1 semestr – 1 ateliér – 1 zadání = 3 měsíce mého života = nezahazuj“

Možná to znáte i z vlastní zkušenosti. Vybíráte si ateliér na základě zadání, které se Vám jeví jako aktraktivní. Avšak po celém semestru práce na atraktivním zadání zjistíte, že jste spíše frustrovaní a že Vám to jaksi nevyšlo.
Jak se to mohlo stát?

Na zadání záleží, ale ještě více záleží na lidech, kteří nás vedou. Dobrý pedagog musí být schopen identifikovat kritické momenty studenta a navést ho k jejich překonání. Musí empaticky vnímat a odhadnout jeho silné stránky a v těch jej posouvat. Musí mít jasnou představu o náročnosti práce, kterou zadal. Musí umět nadchnout i popohnat. Mluví konkrétně o tom, co v projektu je a ne o tom, co není. Záleží mu na úrovni závěrečné prezentace jedince i ateliéru. Je dobrý leader.

Není na Vaší škole takový? Tak ji změnte! Jděte na stáž, vycestujte na erasmus..hlavně už se nevymlouvejte.

Vždyť s tímto člověkem trávíte minimálně 3 měsíce života. Formuje Vás profesně, ale i lidsky. Přebíráte od něj návyky a do budoucího profesního života si důsledky jeho vlivu ponesete i v ukázkách svých prací.

Jak poznat kvalitního pedagoga?

– Zjistit si něco o něm – postoje, směr v tvorbě, další aktivity mimo školu.
– Účasněte se pravidelně obhajob a sledujte výsledné prezentace ateliérů. (Číst mezi řádky – jak jedná se studenty, jak přistupuje a reguluje závěrečnou prezentaci prací, má nějaké motto ateliéru/přístupu k učení? )
– Správně se ptát na zkušenosti s daným kantorem. (Ale uvědomit si koho se ptám, kdo profesora hodnotí. Ptejte se lidí, kteří jsou Vám vnímáním a filozofií blízko. )

Jak poznat optimální zadání?

– Má konkrétní limity. (Až s reálnými limity může začít ta pravá kreativita.)
– Uchopitelný rozměr zadání (S, M, L, XL) a k němu stanovenou přiměřenou podrobnost zpracování.
– Definovaný smysl/cíl zadání (co se na něm naučíme, kam má směřovat).
– Stanovená konkrétní kritéria hodnocení (student je schopen dle nich už v průběhu sám posoudit jak se mu daří úkol plnit).

Na co se zeptat před výběrem (sám sebe)?

– Co umím od minula?
– Čeho chci na závěr tohoto semestru reálně dosáhnout? V čem se chci posunout, dopilovat?
– Jak mi v tom daný pedagog může pomoci?

Začínejte s myšlenkou na konec a vezměte zodpovědnost za výsledky ateliérových prací do svých rukou. Jen na Vás záleží, kdo Vás a Vaše práce bude příští 3 měsíce pomáhat formovat. A vězte, že každá práce se počítá do Vašeho portfolia. :-)

Na závěr oblíbený interaktivní dotazník:

Zdroj: /ilustrativny obrázek z http://mgerwingarch.com/2012/03/30/an-architects-education-juries/

Citát

“Architektura je myšlenka vyjádřená v prostoru.”
/ Bota jménem Melichar

Skvělý český rodinny film, který rozhodně doporučujeme schlédnut, třeba po nedělném obědě s architektem.

5 vecí, ktoré ste sa s Visuin naučili za 5 semestrov.

Alebo tiež newsletter na štart nového Letného semestra 2014/2015.
To je v dnešnej dĺžke štúdia takmer pred finišom bakalárskeho stupňa.To by sme už mali všetko vedieť a v zimnom semestri zvládnuť urobiť bakalársky projekt. Ale mnoho toho ešte nevieme a sme si toho vedomí. Ako človek, tak s ním aj firma sa učí každý deň.

Vyťahujeme to najhlavnějšie čo sme sa naučili: Pokračovat ve čtení „5 vecí, ktoré ste sa s Visuin naučili za 5 semestrov.“