O Architektonické vizualizaci, jak ještě pravděpodobně neslyšeli.
V článku se dozvíte:
- Proč máte dělat rychlé vizualizace a neztrácet čas monstrózními vizualizacemi.
- Co to je rychlá vizualizace a jaké má výhody i nevýhody.
- Jak ji dělat jednoduše výběrem formy. Protože máme obrovské nároky na sebe (rendry).
Co je to architektonická vizualizace?
Architektonická vizualizace rozhodně není vizualizace architektury. Jsou to dvě odlišné věci. Vizualizaci architektury může dělat např. CGI grafik, nemusí to být architekt. Nepotřebuje rozumět architektuře. Kdežto Architektonickou vizualizaci může dělat pouze architekt. Potřebuje v ní zobrazovat hodnoty návrhu. Momenty, které je potřeba ukázat, protože ve výkresech nevyniknou.
Jak můžete vidět, nejde jen o formu. Jde o sdělení, obsah!
Právě fascinací technologiemi se začalo zapomínat na to, co je skutečnou podstatou architektonické vizualizace.
Vizualizace rozhodně nemusí být render. Vizualizace je prostor pro imaginaci. Zobrazení klientových potřeb nebo odpovědě na strachy. Tím se dostaví emoce. A to je to, co od vizualizace potřebujeme.
Slovo vizualizovat je představit si ve své hlavě. (n.d.). visualize verb – Definition, pictures, pronunciation and usage notes | Oxford Advanced Learner’s Dictionary at OxfordLearnersDictionaries.com. Retrieved from https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/definition/english/visualize?q=visualize .)
Problematika vizualizace v rukách architekta
Předestřu problémy, které jsou spojené s architektonickou praxí a vizualizací.
Rozhodně nechci být někdo, kdo vám říká, co máte nebo nemáte dělat. Chci vám spíš poskytnout informace a náhled na problematiku vizualizace a praxi architekta, abyste si mohli sami aktualizovat názor. Vycházím z 9leté praxe učení architektů, jak se prezentovat; účastí na spoustě soutěží; či mé angažovanosti v mnoha projektech (přibližně 50 ročně).
Zde je pár souhrnných předpokladů ve spojitosti Architekta s vizualizací:
- Architekt nemá úplně čas na to, dělat hezké obrázky k projektu. Nemá čas se učit v běžící praxi, jak dělat teď vizualizace.
- Architektova profese a expertíza spočívá v něčem jiném než v produkování vizualizací.
- Avšak architekt musí umět nějakým způsobem srozumitelně sdělit dílo svému klientovi. Bez toho nedojde k realizaci – úspěchu.
A teď jsou zde problémy:
- Vizualizace trvají v 90 % případů více času, než bychom tomu chtěli věnovat. Jak vizualizaci udělat rychle? (Bavili jsme se o tom v blogu o pomodoro a viz link zde)
- Vizualizace nemají ten dopad, který bychom od nich chtěli. Třeba se klientovi až tak nelíbí, nebo reakce je trochu chabá oproti tomu, co jsme čekali. Jak udělat vizualizaci, aby se líbila klientovi?
- O vizualizacích máme přehnané představy, jak musí vypadat. Jak tedy má vizualizace vypadat?
- Nástroje pro tvorbu vizualizace jsou drahé. A ještě musíme strávit nějaký čas naučením se, jak je použít. Jaké nástroje k vizualizaci zvolit?
Dnes se budeme bavit dopodrobna o bodech 2 a 3.
Řešení je snížit nároky na vizuál vizualizace.
Můžeme se aktualizovat v oblasti představ. Nároky, které dáváme na sebe a pak ty, které máme na vizualizace. A tím pádem snížíme všechny ostatní náklady – čas, finance, energii.
Nejčastější výtka je, že klient požaduje takový – makový výstup – Rendrovaný. Nebo různí klienti chtějí různé typy vizualizací.
Argumenty k snížení nároků? Zde je můj pohled na věc:
Za prvé.
To, že dnes vizualizujeme hyperrealisticky, jsme si způsobili sami. Inspirovali jsme se u velkých develop projektů, kde je do Marketingu nasypáno hodně peněz. Obrazy jsou takřka realitou proto, aby si cílový klient už nic nedomýšlel a viděl přesně svou zářnou budoucnost v novém bytovém komplexu. A s větším přístupem rendrovacích softwarů a výpočetní síly jsme si řekli, přece to můžeme doručovat svým klientům taky! A tak to nějak tak prosáklo dolů do nižších vrstev arch. struktur. Až k nám.
(Připomíná mi to scénu z Devil wears Prada, kde Miranda vysvětluje své nové stážistce Anndree, že to co má na sobě, oni (Developerské firmy) před pěti lety zde vybrali jako trend.)
Jenomže zde je kámen úrazu.
Taková vizualizace stojí hodně času, peněz a rozhodně ji nedělá jeden člověk. Jak můžete vidět níž pohled do zákulisí z prezentace pro NY luxusní bydlení – mrakodrap Park Avenue 432.
Za druhé. Klient. Otázkou je, jestli chcete takového klienta, který chce hyper-reální vizualizaci. Jsou to většinou lidé bez imaginace, bez uměleckého cítění, kteří řeší každou korunu, délku chlupů na koberci ve vizualizaci. Vizošku chápou jako: „what I see, is what I buy!“. Jsou to lidé, kteří se snaží naplnit standardní scénář života – práce, dům/byt, manželka, auto, dítě. Vůbec to nemyslím nějak dehonestujícně, jenom popisuji, že nemusí toto být zrovna váš klient. A je to dobré si uvědomit. Vaše vizualizace často pak končí jako váš marketing – prezentace navenek (třeba na sítích). A může přitáhnout další „neideální klienty“
Vizualizace, která vás trápí svým časem, zpracováním, a ještě táhne blbé klienty. Tím blbé, myslím pro vás blbé. Třeba hledáte člověka kreativního, se kterým projdete celý proces jako partneři. Ne jako prodloužená tužka. Shrnul bych to asi tím, že vizualizace není jen k tomu, aby vašemu klientovi pomohla zobrazit emoce a hodnoty, které chce, ale později i k tomu, aby odradila od vás lidi, se kterými spolupracovat nechcete. Právě tím, že se ní budete prezentovat. Do momentu kým daný návrh třeba nezrealizujete a pak můžete prezentaci zaměnit za fotky.
Proto se necpime do polohy hyperrealistické vizualizace, jenom proto, že „trh to tak chce“; „škola to tak chce…“. Je to naše vlastní volba stylu, naše odpovědnost. A trh je tak široký, že jakýkoli styl dnes má své klienty.
Zde ještě vzpomenu na příhodu zpátky z roku 2014 od Davida Dražila, našeho klienta a později kamaráda a spolu partnera v různých projektech. Když byl v Dánsku, v arch. kanceláři Danielsen architects, tak pro určitý typ soutěží měli jasně stanovený styl, který se neměl vizuálem přeexponovat, byť David umí rendrovat, umí koláže ve Photoshopu. Spíše kreslený, plocho barevný styl měl být zachován. Zejména kvůli tomu, aby drželi brand, klient věděl přibližně, jak vypadají výstupy z toho studia a aby tvorba vizualizace nepřesáhla určitý čas = určité peníze na to vyhrazené.
Přišlo mi to jako geniální koncept, který jsem nikdy předtím neslyšel, že by někdo omezoval své architekty ve stylu zobrazení z vrchu. Ale dává to naprostý smysl!
Typy vizualizace, které nejsou náročné
Mám samozřejmě celou systematickou kategorizaci vizualizace, jednak díky Visuin praxi a jednak díky systematické kategorizaci skrze mechanismy pochycené u PhD výzkumu. Zde jenom něco stravitelné. Vizualizaci můžete zařadit kdekoliv v prostoru, který je definován Realitou – Symbolismem – Abstrakcí
No a my (99 % z nás) se sdružujeme pouze tady v těchto rozích. V co nejreálnějším podání a nebo pak úplně na druhé straně, coby text nebo ikony. Max. kresba.
A co mezi tím?
Obrovský prostor! Tento prostor definujete svým stylem vy. Třeba v komiksu se objevilo již nespočet technik, kterými vyplnili střed ikonografické pyramidy. A my můžeme taky. Různými styly.
Abych opět směřoval k věci. Pro vizuální stránku můžete volit několik způsobů, jak svou vizualizaci zjednodušit.
Souhrnně můžete volit:
- Vypuštění detailů v obrazu. Detailů, kterých se netýká váš projekt, nebo aktuální fáze.
- Změna stylů textur, které do obrazu osazujete. Můžete zaměnit za barvu, ruční šrafu, fotku, a. j.
- Volení jednodušších barev. Plochost.
- Čas zkrátíte i zvolením jednoúběžníkové perspektivy. 2, 3 úběžníková perspektiva je dvakrát a nebo třikrát tak náročná dobře udělat a osadit prvky, aby scéna nevypadala prázdně.
Jak to může vypadat? 👇
Aplikováním těchto principů se jistě dostanete do NE standardní prezentace, ale to je dobře, protože budete více rozpoznatelní.
Kde každé ze studií si hledalo svůj styl a díky němu přitahují určitý typ klientů.
Zmíním FALA ateliér, kde jejich insitní prezentace plná příběhů z toho domu zabezpečuje to, že nemají prostor pro nové klienty na dva roky dopředu. A jejich klienti jsou již připraveni na tuto formu prezentace.
Jan Kaplický byl zas charakteristický svými kreslenými stafážniky a fialovou barvou, které i v anonymní soutěži byly lehce rozpoznatelné.
Už určitě chápete:
Zkrátíte čas, snížíte finance a bude vás to bavit. Tím pádem si budete moct dovolit dělat takových vizualizací více. A tím pádem i častěji těšit klienta novými perspektivami = vkládat na jeho emoční konto. A už jedete po spirále směrem nahoru.
Mimochodem. Co to je emoční konto? Pokud nevíte, je to termín z psychologie, který popisuje budování důvěry mezi vámi a druhou osobou. Třeba klientem. Můžete to budovat různě, třeba dodržováním slíbeného (termínu, rozpočtu, realizace) Ale taky pochopením pro jeho styl, názor, problém, obavu, a právě tyto věci jsou skvělé pro zhmotnění do vizualizace. Tím přikládáte na jeho emoční konto a klient vám začne důvěřovat. Nebude pak realizaci nebo projekt brát jako největší stres v jeho životě, protože se třeba bude cítit jistěji díky vám. Vedlejší efekt je, že pokud se to podaří vám, a dalším architektům, tak začneme měnit povědomí o službě architekta.
K tomu, abychom dělali více vizualizací, které už víme, že budou jednodušší a díky tomu rychlejší, potřebujeme taky systém. Protože není nic horšího než při každé vizualizaci vymýšlet, jak ji budu jen dělat. Co půjde první, co druhé, kdy bude hotova? Jak zanesu změny? Atd. Proto i systematičnost patří k tomu, aby se vám s vizualizacemi žilo lehčeji.
Mini trénink:
Systém ve Photoshopu
Vytvořte si nějaký systém. Anebo si můžete pořídit zde můj. Systém je jinač TO, co má hodnotu. Systém vám šetří čas, energii, mentální kapacitu. Tu pak dáte „pouze“ do tvorby. Systém vás podrží.
Přidejte si trénink do svého profilu ve visuin online zóně.
Takže rychlost času, víc výstupů, jednodušší styl, systematický způsob dělání takových obrazů to vše jsou rysy Rychlé vizualizace. Kterou posledních 9 let učíme a přesazujeme. Jako důležitou formu komunikace s klientem v průběhu celého projektu.
Byla by škoda, pokud bych zde nevzpomenul ještě rychlejší metodu vizualizace. A to přímo v hlavách klienta. V mžiku sekund. Jak něčeho takového dosáhnout?
Moodboard
Je to předstupeň perspektivní vizualizace. Forma, kdy reference, nebo atmosféry „nevyřezáváme“ a nevkládáme do perspektivy 3D modelu, ale kdy je jenom chytře poskládáme, a tím vytvoříte v hlavách klienta vizualizaci. Je to nejrychlejší způsob než jakákoliv vizualizace, protože rendrovací čas probíhá v hlavě každého diváka zvlášť jeho vlastním způsobem.
Moodboard bude rozpracován taky v samostatném článku. Ale pokud chcete již teď si chytnout trénink tak ho sem dávám také.
Trénink:
Moodboard architekta. aneb Rendr v jednotkách sekund.
Chcete tvořit skvělé moodboardy jednak emočně a jednak systematicky cyhtrě? Otevřeli jsme předregistraci pro tento kurz který spustíme v listopadu.
Přidejte si trénink do svého profilu ve visuin online zóně.
Přínosy Průběžné vizualizace a Moodboardu – co vše vlastně přináší.
Výhody jsme si tedy pojmenovali. Zjednodušení = úspora času, tudíž financí, energie, Pojďme se ještě podívat na přínosy ve vztahu ke klientovi.
- Vizualizaci můžete tvořit průběžně během celého projektu. Co to znamená? No že i když nemám vše jasné, ale vím o něčem, co už je v designu návrhu rozhodnuté, nebo kde vím, jaké detaily budou, tak ty můžu ve vizualizaci zobrazit. Zbytek můžu ponechat bílý. To je něco, co v Rendru bez postprocessingu nejde. Klient se tudíž bude 100% soustředit na to, co v obraze je, ne to co tam není.
- Rychlá vizualizace se dá využít jako konzultační podklad, kdy spolu s klientem řeší věci v perspektivě nebo v pohledech. Kreslit či už fyzicky přes pauzák nebo s iPadem.
Jak je známo, obraz komunikuje lépe než slova. 3D model s možností otáčení není vždy vhodné řešení, klient se může chytnout právě něčeho, co ještě nemáte, protože se toho třeba obává víc než toho, co potřebujete konzultovat, nebo rozhodnout vy. Proto jsou perspektivy, které jsou lehce doladěné, velmi vhodný nástroj, jak se soustředit na to, co je důležité pro danou konzultaci.
Dodatek: Zde bych ještě dodal, že jsme si na určitou pasivitu zvykli ze školy. Tam se zakoření návyk, kdy student přichází na konzultaci s kompletně otevřeným pohledem dovnitř návrhu, na 3D model, a je tak trochu vydán na milost učitele architekta, čeho se chytí a co bude chtít prokonzultovat. V praxi tento postup rozhodně nedoporučuji a všichni zkušení architekti profíci již tohle vědí.
Emoční podpoření u klienta. Jak jsem již zmiňoval, je to velice důležitá součást celého vztahu architekt – klient. Bez důvěry to nejde. A je potřeba kontinuálně budovat a upevňovat. Jako v každém vztahu. Toto je jeden z nástrojů k tomu vhodných.
Vizuální řešení – Rychlá stylizovaná vizualizace může pomáhat v posunu návrhu. V perspektivách často navrhujeme. Ale točíme si s modelem z ptačí perspektivy, ne z lidského měřítka. Pak nám unikají hodnoty domu ve vztahu k parteru, nebo okolí, nebo jak to asi vypadá z pohledu chodce. Staří architekti skicovali návrh do statických pohledů, perspektiv (Frank Gehry), kde vychytali proporce, jak je uvidí divák. Tyto rychlé perspektivy se připojovaly k technickým výkresům. Je to ten emoční úhel pohledu na stejnou věc, která je doložena technickým úhlem pohledu (zde znova obrázek od Vila Kaufman)
Dává velký prostor pro představivost – domýšlení si – imaginaci. Například taková hyperrealní vizualizace vám ten prostor nemůže dát. Když vidíte vyrendrovaný beton, sklo, stromy určitého druhu, těžko si představíte, že to je něco jiného. Ovšem když použijete sivou barvu, nebo patinovou texturu, a solitérní strom bez detailu, ten prostor pro domyšlení je.
Její nevýhody
Aneb s čím je třeba počítat. Každá věc má i své stinné stránky z pohledu, který je pro nás důležitý. Tudíž jako komunikační nástroj mezi architektem a klientem.
- Takovou vizualizaci pořád musíte dělat mimo klienta, u počítače, možná u tabletu. A určitě zabere aspoň 1 hodinu. To znamená, že přicházíme o interaktivitu s klientem, jak je tomu třeba u skici.
- Mnohdy diskreditovaná, že to není plnohodnotná vizualizace. Právě z důvodu nepochopení koncepce nebo silné paradigma, že vizualizace mají vypadat jenom tak, jak si ten dotyčný myslí (často si myslí že vyrendrovaně, nebo co nejreálněji).
- Může vypadat ošklivě. Totiž když potřebujete nahodit pár materiálů do nějaké perspektivy bez znalostí grafických pravidel se lehce stane, že obraz nevypadá atraktivně. Je potřeba na to myslet a nepoužívat úplně k marketingové propagaci sebe. Lepší je nejdřív doladit takový obraz, třeba v dalším kole.
- Může ze začátku zdržovat, když ji ještě neumíte dělat. Ale investice do tohoto procesu se vyplatí. Časově je potřeba vyhradit si na ní prostor. Já rád říkám, že by neměla zabrat víc než dva pomodoro. Ale to je u netrénovaných architektů náročné docílit. Hlavně kvůli přehnané sebekritičnosti, co stačí jako vizualizace.
Kolik Času ponechat na vizualizaci?
Čas je jediná věc, kterou nám nikdo nevrátí. Proto bychom s ním měli pracovat odpovědně. O tom naše vizualizace celou tu dobu je. Jak ušetřit čas? Jak ji udělat rychle, ale přitom fajn a esteticky?
Ve vizualizaci se dá mnoho věcí zesystematizovat. Tudíž nezabírají tolik času jak na začátku.
Buď si ten systém vytvoříte vy a nebo si nějaký pořídite.
Komplexní kurz:
Rychlá vizualizace ve PS
Pokud chcete ultimátní řešení. Pro vaše rychlé či průběžné vizualizace s klienty. Toto je přesně ono.
Přidejte si trénink do svého profilu ve visuin online zóně.
Já si rád dávám například limit pro vizualizaci. 1-2 pomodoro. Protože práce trvá tak dlouho, kolik času na ni máme vyhrazeno (Parkinson’s law). V prvním pomodoro hrubé nahození. V druhém pomodoro doladění důležitého.
A funguje.
Kapitola o grafických pravidlech
Měla by splňovat nějaká grafická pravidla, jinak nefunguje. Opět tato kapitola by zabrala stejnou délku jako tento blog celý. Proto bude pro ní vyhrazen samostatný prostor jako samostatný blog a pak to polinkuji sem. Teď jenom heslovitě na co dávejte pozor.
- Základ – nepřeplňujte obraz. Často máme tendence vše otexturovat, vše vybarvit. Už se ale ví, že ta jedna 100% pozornost věnována celému obrazu a všem detailům se dá nasměrovat a zesilnit pokud vynecháme některé detaily a ponecháme je třeba bílé.
- Vyhazovat detaily, které nechci konzultovat nebo upozorňovat na ně.
- Nedělat křiklavé barvy.
- Využívat siluety a odlehčovat tak obraz.
Kapitola o softwarech. V čem dělat vizualizaci?
O tomto bude taky samostatný článek. Protože technologie se rychle vyvíjejí a toto je ošemetné téma. Jaký Hardware? A jaký Software? Verzus učící křivka vs. investice do řešení.
Na začátku je vstup – model. Obecně opět platí, že vizualizaci můžete udělat i v ruce. Nebo z fotky fyzického modelu nebo stávajícícho stavu. Z modelu tvoříme výstup. Buď přímo obraz – rastr nebo vektor. Anebo si prodloužíme cestu a zapojíme výpočetní technologii, která vykreslí naše materiály více reálně – render.
Zde přikládám aktuální softwarové nástroje pro architekty, které v daných fázích můžete použít. A které jsou aspoň trochu reálné.
Sám jsem vyzkoušel více či méňe komplikované cesty za vizualizací. Vše jsem si vyplnil do myšlenkové mapy níže.
Souhrnem
Shrňme si to, abychom měli jasno, o čem to dnes bylo a co jste si mohli odnést:
- Co to vlastně vizualizace je a že to není jen o vizualizaci architektury.
- Že můžete snížit nároky na svou vizualizaci.
- Neexistuje jen jeden styl vizualizace. Záleží na velikosti zakázky, na stupni, ve kterém vizualizace děláte, na vaši zručnosti, kterou máte a času – resp. peněz, které do toho můžete dát. Nicméně pro každou situaci je zde vhodný styl.
- Můžete sami od sebe vědomě limitovat styl výstupů. Jenom jste se možná doteď báli to udělat. Opět návyk ze školy, kde lepší vizualizace = lepší známka.
- Zobrazujte v detailech pouze to, co potřebujete s klientem přediskutovat. Ostatní by mohlo být použito proti vám.
- Buďte vytrvalí a konzistentní ve stylu i v tvoření takových vizualizací. Staří klienti to ocení a noví přijdou, co nevidět.
- Že má smysl dělat rychlé průběžné vizualizace a jaký to má vliv na vašeho klienta současného, ale i budoucího.
Ve zkratce jsme si taky něco naťukli o:
- Stanovte si čas na vizualizaci předem. A snažte se ho dodržet technikou pomodoro.
- Můžete použít i moodboard.
- Využívejte systém, do kterého vždy vizualizace tvoříte.
- Osvojte si základní grafická pravidla, aby vaše viz vypadali decentně a ne chaoticky.
Jak tedy na architektonickou vizualizaci?
Vím, že lidi jako vy, nemají čas hledat vše na internetu, anebo na YouTube, ověřovat co funguje a co ne. Já sám to pořád dělám. 7 let na studiích a při 10 letech praxe, kdy si dané věci zkoumám a zařazuji do mého frameworku (rámce) s prioritou udržitelnosti a efektivity. Ale mnohdy jsou to slepé uličky a já musím revidovat a hledat znova.) Vy to dělat nemusíte. Neodevzdali jste svoji profesi hledání inspiraci a vizualizaci, ale realizaci pro klienty. Proto to dělám za vás já.)
Pokud jste spíš na začátku, t.j. máte málo vizualizací zasebou. Doporučuji prověřit celkový proces, kterým procházíte s klientem a zamyslet se, kde všude by vizualizace byla nápomocná. Následně bych doporučil celý systém eRVé (Rychlé vizualizace) Ať se neučíte lokální věci. Ale získáte celkový mindset.
Pokud již však máte za sebou již pár desítek, stovek hodin nad vizualizacemi a potřebujete řešit spíš lokální problémy typu jak na světlá, jak na stafáž, tak bych doporučil naše mini tréninky, které budou přiboudat.
Anebo můžete využít moji konzultaci. Každý týden konzultuji minimálně 2 obrazy většinou v pátky. Takže když budete stát před nějakou opravdu důležitou soutěží, nebo odevzdávkou klientovi, tak mě neváhejte kontaktovat.
Pokud chcete však pokračovat dál v hledání po svém, tak mohu doporučit:
Třeba články:
Interview s FALA atelier, kde krásně popisuje Ana Luisa Soares jak schválné zjednodušují vizualizace nebo dělají naivní koláže pro klienty, aby se nechytali kličky na dveřích ale aby vnímali celkovou atmosféru a hodnotu kterou jim chtějí navrhnout. https://www.newgenerationsweb.com/insights/housing-clients-and-images-an-interview-with-fala/
Nebo interview s Tatiana Bilbao z Mexika. Moc se mi líbí její vyjádření, že koláže akceptují proces a ty akceptují chyby, které všichni děláme a v procesu řešíme. Na rozdíl od rendru, který nedovolil napravit zafixovanou představu v hlavě jejího klienta v rané fáze projektu, koláž dala tomu samému klientovi prostor v jeho hlavě domyslet si a opravit si představu kterou dostal z příliš konkrétním obrázkem. Moc hezky to popisuje zde: https://www.dezeen.com/2019/12/04/tatiana-bilbao-banned-renderings-architecture-interview/
A pak samozřejmě návaznost o přesně dodrženém času ve vizualizaci u nás v článku: Blog O Čase ve vizualizaci – Pomodoro.
Nebo článek o rendrování, který vyvolal hodné diskuzí: Blog o (Ne) Rendrování
A zde je sourhně ještě jednou rozšiřující obsah z tohoto blogu:
- Aktualizovaný Bedekr zrychlením vizualizace ve verzi 3.0.
- Mini Trénink Pořádek ve vizualizaci – u nás v online zóně.
- Trénink Moodboard – předprodej u nás v online zóně.
- Celkový systém Rychlé vizualizace – v online zóně taky)